První koncert populární hudby, který byl celý tlumočený do znakového jazyka – Tříkrálový benefiční koncert –, proběhl v roce 2002. Hudební tlumočení lze rozdělit na tlumočení zpěvu a tlumočení hudby. V každém ze dvou zmíněných případů se při překladu postupuje poněkud jiným způsobem, výchozí hledisko je však u obou typů překladu stejné – zprostředkovat neslyšícímu divákovi z hudby stejný prožitek, jako má divák slyšící. V případě tlumočení celého koncertu bývá obvyklejší a komfortnější střídání více tlumočníků, a to po jednotlivých skladbách i v situaci, že se jedná o jednoho interpreta. Při tlumočení zpěvu platí stejná zásada jako u divadelního tlumočení – čím blíže je tlumočník interpretovi, tím je zážitek neslyšícího diváka komplexnější a tím příjemnější.